Hermiona a Ron-POVÍDKA
Hermiona
a její život…s Ronem
1.kapitola-překvapení
Bylo půl osmé ráno a tak se Hermiona vydala do kuchyně na snídani. Zapnula televizi, a jelikož rodiče ještě spali, ztlumila jí na minimum. Najednou slyšela ťukot, jako kdyby někdo ťukal na okno. To bude jenom déšť pomyslela si. Ale venku něco zahoukalo a tak se podívala. A ona tam byla sova!!! Otevřela okno a uviděla, že sova má na noze připnutý malí papírek. Rozbalila ho a tam stálo :
Vážená Hermiono Grangerová, je nám ctí přijat vás
na Bradavickou školu čar a kouzel.
Dne 1.září se dostavte na nástupiště
číslo 9 a tři čtvrtě kde nastoupíte
na Bradavický expres, který vás doveze
i s ostatními žáky do školy. Potřeby co po-
třebujete jsou na straně č. 2, které zakoupíte
v Příčné ulici. S pozdravem
prof. Minerva McGonagalová
Hermiona vyjekla a zavolala rodiče-nenapadal jí totiž nikdo, kdo by si zní mohl takhle vystřelit. ,,Copak je Hermiono?“ptali se rodiče. ,,Podívejte!“ řekla Hermiona a podávala jim dopis. Rodiče rychle jezdily očima po řádcích. Když dočetly, podívali se na Hermionu. ,, Hmm... Hermiono mě se to nějak nezdá.. A nástupiště devět a tři čtvrtě přece neexistuje.“ Říká jí matka. ,,Ale proč ne? Mě to příjde jako super nápad! Navrhoval bych podívat se do té Příčné ulice! A pak už to nějak vyřešíme.“Povídá její otec.
*****************
Hermiona hledala ve vlaku kupé a pak našla jedno, kde seděla jen jedna dívka.,,Můžu si přisednout?“ Ptá se jí Hermiona. Cože??? Jo, klidně můžeš. Čau já jsem Ginny a ty?“ Odpověděla. ,,Já jsem Hermiona. Už jsi viděla toho černovlasého kluka s brýlema?“Zeptá se jí Hermiona.,,Jo, to je můj kluk! A jmenuje se Harry Potter.“Říká jí s přízvukem ,,dávej si na něj bacha bruneto!“,,Aha.“ Odpovídá Hermiona.
2.kapitola-Ron Weasley
Hermiona byla zařazena do Nebelvíru a proto se vydala do Nebelvírské společenky. Druhý den šla na hodinu bylinkářství s ostatními spolužáky. O bylinkářství si je všechny prohlídla, ale zarazila se u jednoho kluka, který byl asi největší kamarád Harryho, protože spolu pořád mleli. Ten je sakramensky boží. Pomyslela si Hermiona.,,Proč se pořád koukáš na mého bráchu?“ptala se jí Ginny.,,To je tvůj brácha?“Divila se Hermiona.,,Jo. A jmenuje se Ron.“ Odpověděla Ginny.
Další dny pořád nemohla přestat myslet na Rona Weasleyho. Pořád se snažila být v jeho blízkosti, ale on si jí nevšímal. ,,Že ty na něj letíš?“ Ptala se Ginny s úšklebkem. ,,Já?! Ne! Vůbec ne!“ Zalhala Hermiona.
3. kapitola-Naděje
Když šli na hodinu OPČM(Obrana Proti Černé Magii)tak se Ginny zeptala Hermiony proč jí prostě neřekne, že se jí líbí Ron, ale Hermiona jenom odpověděla: ,,Ale mě se přeci nelíbí!“ A tak toho Ginny nechala. Byli už skoro u dveří, ale najednou po klice šáhnul někdo jiný a shodil Hermionu na zem. ,,Dávej bach…“Zařvala Hermiona, ale pak si všimla, kdo to je. Byl to Ron Weasley! A tak to nedořekla. „Promiň“ Omlouval se jí s úsměvem a pomáhal jí na nohy. „To nic“ řekla Hermiona. Při OPČM si sedl hned za ní, aby na ní viděl. Cítila, že si jí pořád prohlíží a měla nutkání podívat se tím směrem.
Večer v dívčí Nebelvírské společenky leželi Hermiona a Ginny každá na své posteli. „Ginny, jak jsi povídala, abych ti řekla, že se mi Ron líbí…. Tak ti teda říkám LÍBÍ SE MI RON WEASLEY“ Povídá Hermiona. „Hmmm….. mám o tom s Ronem promluvit?“ Ptá se jí Ginny. „V žádném případě!!!“ Říká rychle Hermiona „Já to nějak zvládnu sama.“
4. kapitola-Večerní schůzka
Další den se šla Hermiona projít parkem-měla totiž volnou hodinu. Najednou jí někdo poklepe na rameno. „Čaues!! Jak je?“ Ptá se jí Ron. „Jé! Čau!“ Říká Hermiona, protože Rona tu opravdu nečekala. „Je mi fajn. A tobě?“ Ptá se ho. „Taky!“ Odpovídá. „Tak já už musím! Čau.“ Řekne Ron a odběhne.
Mezi tím šla Ginny za Harrym „Nemohl by ses nenápadně zeptat Rona, jestli se mu nelíbí Hermiona?“ Ptá se ho. „Ale jo, to by šlo.“ Říká Harry.
Když byla noc a všichni už zalehli, tak se Harry zeptal Rona: „Líbí se ti Hermiona Grangerová?“ Ron odpoví: „Jak si na to přišel?“ Harry nevěděl co odpovědět a tak pokračoval Ron dál. „Ale jinak je fajn možná se něco vyvine potom. A je taky celkem hezká a není blbá jako tady většina holek.“
Další den to Harry řekl Ginny a ta hned běžela za Hermionou. „Včera jsem byla za Harrym jestli by se nezeptal Rona, jestli se mu líbíš. A před chvílí mi řekl, že jsi fajn a taky hezká!“ Říká jí. „ÁÁÁÁÁÁÁ!!! Říkala jsem ti, že to zvládnu sama!“ Řve Hermiona. Ale v duchu si říká „Děkuju ti Ginny!“
Večer šla Hermiona do sovince a napsala „Ahoj Rone, nudím se, mohli bychom se sejít dnes v půl jedenácté před Bradavickým hradem? Prosím odpověz.“
Hermiona
A za pět minut jí přišlo tohle: Ahoj Hermiono, schůzku příjmám!
Ron
Hermiona šla celá štěstím bez sebe na školní pozemek. Byla tam dřív a tak si tam sedla na pařez. Za malou chvíli přišel i Ron a tak vstala a šla se s ním projít. Po půl hodině procházení jí chytil za ruku a čekal, jestli neucukne. Neucukla. A tak šli ruku v ruce celou hodinu. Potom se rozloučili a každý šel do své ložnice.
Další den spolu přišli na snídani a Harry i Ginny se divili, že to šlo tak rychle.
***************************************************************
5. kapitola-Hermiona a Ron
Uběhlo již pět let kdy spolu Ron a Hermiona začali chodit. A po celou dobu jim to klapalo.
Odpoledne se Ron zeptal Hermiony jestli si nechce zalítat na koštěti. „Teď Rone ne. Musím se učit na runy. Tak potom“ Odpovídá Hermiona.
Po runách šli teda létat, ale škoda že tyhle košťata je neunesla dohromady. Bylo to super. Byli tam s nima i Harry a Ginny. Hráli na honěnou.
******************
A byl konec šestého ročníku. „Tak ještě sedmej a bude to!Co budete potom vlastně dělat?“ Zeptala se Hermiona. „Já a Harry chcem pracovat na ministerstvu. Harry jako bystrozor a já jako sekretářka ministra oddělení záhad. A ty?“ Řekla Ginny. „Asi si založím vlastní firmu a budu prodávat hábity všeho druhu.“ Odpověděla Herm.
Ke konci prázdnin si dali všichni čtyři sraz v cukrárně. „Tak a je to tu sedmý ročník volá děcka!!“ Pronesl ironicky Ron. „To to tak uteklo! Ale bylo to zajímaví, třeba jak jsi Harry ve třetím ročníku podpálil ten strom.“ Řekla Ginny. Na to se všichni zasmáli. „Tady jsou ty poháry a omlouvám se za spoždění.“ Řekl číšník. Všichni začali jíst a v tom spadl Hermioně na klín kopeček zmrzliny. „No do prčic!!“ Nadávala Herm. „Pojď se utřít na záchod. Mám v kabelce náhradní věci.“ Řekla Ginny. „Na co nosíš v kabelce náhradní oblečení?“ Zeptal se Harry. „Právě na tyhle chvíle.“ Odpověděla s úsměvem.
6. kapitola- Nevěra???
Nový rok začal a škola byla v plném proudu. Některé děti se těšily, co se budou učit nového a některé se zas ještě probouzeli s prázdnin. Ale sedmý ročník si začal odškrtávat, co budou dělat, až dodělají školu. „Já to vím jistě, budu pracovat jako architekt!“ Řekl s nadšením Ron. „Vždyť ty jsi nenakreslil ani auto.“ Smála se Hermiona.
Ron už chtěl něco chytráckého říct, ale v tom ho Ginny zarazila. „Hele, lidi, myslím, že by, jsme měli jít na první hodinu.“
Na konci dne šli ven si zaplavat do rybníka.
Plavali asi dvě hodiny, když najednou se ozvalo bublání a ječení a potom se objevil obrovský tvor, který měl hlavu a nohy jako tygr, ale tělo i s chapadly jako chobotnice. „ÁÁÁÁÁ příšeráááá!!!“ Zařvala Parvati Patilová. Všichni vyběhli z jezera a utíkali ke hradu. „Petrivicus totalus!!!“ Vykřikl Albus Brumbál. Příšera se kácela k zemi. „Almoore“ Řekl zase ředitel, tentokrát klidně. Tygří hlava a nohy pomalu mizely a místo toho se začínala objevovat hlava Petra Petigrreva. „Červíček!“ Řekl hned Harry jen, co hlavu uviděl. Všichni se na něj nechápavě podívaly, kromě Brumbála a prof. Minervy Mc. Gonagallový. „Je to spojenec Vol-Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit.“ Vysvětlil hned.
„Kam ho dáme?“ Zeptala se Minerva. Najednou se ozvaly hlasy dětí: „Dáme ho do rakve a zakopeme hluboko v zemi!!“ a „Utopíme ho v jezeře!“ nebo „Rozřežeme ho na kousky a pak je dáme všude možně.“ Ale Brumbál přesto řekl „Nechám si ho pár dní ve své pracovně a pak se uvidí.“
Po, té události s Červíčkem se nemluvilo o ničem jiném děti, co tam zrovna byly, horlivě vykládaly, co viděli a ty co tam nebyly, toho litovaly. Ale většina kouzelníků z Bradavic, přemýšlela, jak se tak dostal přes kouzelnou bariéru. „Co si o tom myslíš ty, Rone?“ Zeptala se ho Hermiona. „Nevím, ale už musím jít, mám nějakou práci.“ Řekl a odběhl. „Takhle se nikdy nechoval.“ Pomyslela si Hermiona a přemýšlela, kam asi tak mohl jít. Nakonec se spokojila s myšlenkou, že šel do vany.
Jenomže po třech týdnech se to opakovalo pořád, a když se ho Hermiona zeptala, kam furt chodí, říkal, že se jde projít. Jednou chtěla jít s ním, ale on řekl, že chce jít sám. A čím dál častěji ho viděla s Levandulí Brownovou. „Dávej si na Rona bacha!!“ Řekla jí Hermiona jednou, když ji potkala na chodbě. Ale ona se jen ušklíbla a šla dál.